MLADÁ FRONTA DNES, 9. a 14.4.2003|
MLADÁ FRONTA DNES, 9. a 14.4.2003 |
| Poznámka: až dne 29.4.2003 - tři dny po konání svého valného shromáždění (26.4.2003), dal OSA na své stránky do oddílu novinky jen jeden z článků MF Dnes (14.4.2003, Sdružení bojuje proti svévoli ochranného svazu autorů), článek, který nezmiňuje jednání Sdružení uživatelů autorských práv s ředitelkou OSA Wűnschovou v Poslanecké sněmovně Parlamentu, stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž, analýzy fungování autorských zákonů v některých zemích EU, apod., o čemž píše MF Dnes již 9.4.2003 - Základní problém je... |
|
| 09.4.2003: Sdružení bojuje proti svévoli ochranného svazu |
| Ostrava - Přesto, že stížnosti na Ochranný
svaz autorský, který je největším kolektivním správcem autorských hudebních
práv v České republice, nejsou ničím výjimečným, nikde nenabyly takové intenzity
jako v kraji. Některé známé excesy hranické pobočky OSA zastupované neblaze
proslulým Romanem Barišem, jako byly razie na neziskových koncertech, svévolné
zvyšování pokut za nenahlášení užití chráněného díla a další, přiměla řadu
provozovatelů a organizátorů k radikálním krokům. "Někdy to vypadalo,
jako bychom tady na severní Moravě byli předmětem nějaké zvláštní perzekuce,"
říká ředitelka ostravského Kulturního domu Nové huti Vlasta Housková. Tu
neustálé problémy v komunikaci s hranickou pobočkou OSA přiměly hledat alternativní
cestu, jak se domoci svých práv. "Připojili jsme se proto k nově vzniklému
Sdružení uživatelů autorských práv." Sdružení uživatelů autorských práv, které vzniklo v srpnu roku 2002, je jednou z mnoha institucí napříč celou republikou, která se snaží změnit nerovnoprávný stav, jenž panuje v oblasti autorských práv. "Situace je už natolik neúnosná, že to podle nás ohrožuje fungování místní kultury," říká předseda sdružení a zároveň ředitel Domu kultury Vsetín Milan Kostelník. Především stížnosti na aroganci vedoucího hranické pobočky OSA Romana Bariše vykrystalizovaly v hromadnou iniciativu provozovatelů kulturních zařízení a cílenou snahu o jeho odvolání. "Myslím, že kolektivní vyjednávání je jediná cesta, jak docílit nějaké změny," je přesvědčena Vlasta Housková. Největší problém je v komunikaci Ochranný svaz autorský je občanským sdružením. Odkud tedy bere právo kontrolovat hudební produkce, případně je zakazovat a inkasovat peníze? Umožňuje mu to autorský zákon, jehož poslední novela byla přijata 7. dubna 2002 a také licence udělená ministerstvem kultury, která schvaluje stanovy a ceník Ochranného svazu autorského.Ten například určuje, že poplatek ze živého vystoupení se vypočítává z kapacity sálu a ne z toho, kolik lidí na koncert přišlo a výsledné tržby. "Samozřejmě, že všude v Evropě existují organizace, které dbají na ochranu autorských práv, ale rozdíl mezi těmito organizacemi a OSA jsou poplatky přiměřené výsledkům a tržbě z akce," vysvětluje Housková. Housková i ostatní členové Sdružení uživatelů autorských práv, kterých je v současné době dvaadvacet, je přesvědčena, že zásadní problém, který je třeba vyřešit, je rovnoprávná komunikace s představiteli OSA. TEREZA GAVLÍKOVÁ |
| 09.4.2003: Základní problém je v autorském zákoně, říká Milan Kostelník |
| Vsetín - Sdružení
uživatelů autorských práv je jedním z těch, které systematicky poukazuje
na nedokonalost autorského zákona a problematické fungování Ochranného svazu
autorského. "Současný zákon sice reflektuje evropský potenciál
ochrany autorských práv, ale na druhé straně tuto zákonem řešenou kolektivní
správu autorských práv považujeme za nevhodnou a pro fungování místní kultury
za škodlivou," říká předseda sdružení Milan Kostelník. * Vaše sdružení funguje od srpna 2002. Čeho se vám zatím podařilo dosáhnout? Sdružení v loňském roce spíše rozšiřovalo členskou základnu. Sešlo se na jedné konferenci, kde jsme řešili organizační záležitosti. Jednotliví členové na ní předložili svá stanoviska k platnému autorskému zákonu a své zkušenosti s aplikací tohoto zákona v jejich praxi. Cílem sdružení je sjednotit uživatele autorských práv ke kolektivnímu vyjednávání se správci autorských práv a dosažení rovnoprávného postavení uživatelů autorských práv s ochrannými organizacemi. Jde nám o úpravu autorského zákona, zejména jeho části, která se týká kolektivní správy. Současné vztahy mezi uživateli a ochrannými organizacemi nejsou smluvní, ale dominují v nich ochranné organizace. * Sdružení má v současné době dvaadvacet členů především z řad provozovatelů kulturních domů a podobně. Kde dále hledáte podporu? Naše připomínky jsme konzultovali třeba s významným odborníkem na oblast autorského práva Ivo Telcem z právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Preferujeme, aby se do našeho zákona dostaly podmínky pro určování výše autorských odměn a celkově bylo posíleno postavení smluvního vyjednávání mezi uživateli a kolektivními správci. Naše činnost je také napojena na poslanecké iniciativy. Velkým zastáncem změn autorského zákona je pan poslanec Radim Chytka, se kterým rovněž konzultujeme naše kroky. Hodně nám také pomohl pan poslanec Ludvík Hovorka, který zajistil stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž k této problematice a analýzy fungování autorských zákonů v některých zemích Evropské unie. * Má podpora v řadách poslanců také nějaké konkrétní výsledky? S jejich pomocí jsme na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu vedli jednáni s paní předsedkyní správní rady OSA Alexandrou Wűnschovou. Musíme říci, že tato jednání byla velice seriózní a vedla také k tomu, že naše sdružení připravilo alternativní návrh pravidel pro stanovení autorských odměn při veřejném provozování hudebních děl, které jsme OSA předložili. V poslední době se nám podařilo i napojit na celorepublikové aktivity různých institucí, které se také zabývají přípravou změn autorského zákona. * Jedním z hlavních důvodů stížností členů sdružení byly praktiky a arogance pana Bariše z hranické pobočky OSA. Ano, někteří naši členové nám sdělili své špatné zkušenosti s přístupem a chováním vedoucího hranické pobočky. Já osobně jsem žádné špatné zkušenosti neměl. Je fakt, že přístup pracovníků hranické pobočky k vybírání autorských poplatků byl velmi nekompromisní a kontrolní činnost byla prováděna tak, jako by všichni uživatelé byli zásadně podvodníci. Je také pravda, že problémy, alespoň tady na Moravě, které OSA měla s uživateli autorských práv, zpravidla také vždy vznikaly v regionální působnosti hranické pobočky. Paní Wűnschová, předsedkyně OSA, o problémech s vedoucím hranické pobočky OSA byla již dříve informována, nejen ze strany pana poslance Chytky, a její přístup k řešení byl zřejmě velice energický. * Jak je to s jeho současným odvoláním? Máte nějaké oficiální informace? Na jednání s předsedkyní Wűnschovou v poslanecké sněmovně jsme byli jenom informováni, že naše připomínky k panu Barišovi jsou vyřešeny. Jak? O tom jsme nebyli oficiálně informováni. Je to samozřejmě v přímé působnosti rozhodnutí paní předsedkyně OSA. Je pravdou, že poslední dokumenty, které jsme z hranické pobočky obdrželi, nebyly panem Barišem jako vedoucím pobočky podepsány. * Co je podle vás základní problém ve fungování OSA? Fungování OSA je věcí autorů, kteří jsou členy tohoto občanského sdružení, jež hájí jejich zájmy. Základní problém nevidíme v této instituci, ale v autorském zákoně, který jí dal příliš velké pravomoce. Nastala situace, kdy zájmová skupina, v tomto případě některých autorů a umělců, si na základě schváleného autorského zákona bez řádných veřejných kontrolních mechanismů může vybrat za užití autorských práv pro své sdružení přes půl miliardy korun. Tato značná suma přichází do soukromých rukou a je třeba si uvědomit, že většina z těchto vybraných prostředků pochází z veřejných zdrojů měst a obcí, krajů a státu, které celý systém kultury dotují. TEREZA GAVLÍKOVÁ |
| 09.4.2003: Obávaný Roman Bariš z Hranic byl vystřídán |
| Hranice na Moravě - Jméno Romana Bariše, dlouholetého ředitele severomoravské pobočky Ochranného svazu autorského, se pro řadu provozovatelů kulturních zařízení stalo noční můrou. Pověstnou se již stala Barišova věta o tom, že poplatky za užívání hudebních děl by měli platit i trampové halekající někde v lese, či nápad, že poplatky za veřejnou produkci by měli platit také řidiči autobusů za svá rádia. Letité spory a tahanice, stovky stížností na aroganci a svévoli Romana Bariše, které ze severní Moravy putovaly na pražské ústředí Ochranného svazu autorského jako by však narážely na neproniknutelnou zeď loajality ze strany bývalého předsedy OSA Josefa Slaniny, který na svého podřízeného nedal dopustit. "Je fakt, že přístup pracovníků hranické pobočky pod vedením pana Bariše k vybírání autorských poplatků byl vždycky velmi nekompromisní a kontrolní činnost byla prováděna tak, jako by všichni uživatelé byli zásadně podvodníci," říká předseda Sdružení uživatelů autorských práv Milan Kostelník. "S panem Barišem se nebylo možné na ničem domluvit," potvrzuje Vlasta Housková z ostravského Kulturního domu Nové huti. Problémy však byly mnohem závažnější. Prvotní stanovení nepřiměřeně vysokých poplatků a jejich následné snížení, pokud došlo k osobnímu jednání s Romanem Barišem, byly podle provozovatelů obvyklé. Stejně jako fakt, že Bariš své podřízené kontrolory neinformoval o došlých platbách, z nichž pro ně měly vyplývat nároky na provize. "Situace byla skutečně neúnosná, a proto když se změnilo vedení Ochranného svazu autorského a předsedu Slaninu vystřídala Alexandra Wünschová - Pujmanová, byl jeden z prvních problémů, který jsme s ní řešili, odvolání Romana Bariše," říká Kostelník. Jednání zástupců Sdružení uživatelů autorských práv s ředitelkou Ochranného svazu autorského v Poslanecké sněmovně vedlo prozatím k tomu, že Romana Bariše zastoupila Alena Polášková. |
| 14.4.2003: Sdružení bojuje proti svévoli ochranného svazu autorů |
| Hranice - Stížnosti na Ochranný
svaz autorský, který je největším kolektivním správcem autorských hudebních
práv v zemi, nejsou výjimečné. Nikde ale nenabyly takové intenzity jako
v Olomouckém kraji. Některé známé excesy hranické pobočky OSA zastupované
neblaze proslulým Romanem Barišem, jako byly razie na neziskových koncertech
či svévolné zvyšování pokut za nenahlášení užití chráněného díla, přiměly
řadu provozovatelů a organizátorů k radikálním krokům. "Praktiky
OSA jsou velmi podezřelé. My například platíme větší poplatky za
kapacitu sálu než jiná, i dvojnásobně velká zařízení. Na hranické pobočce
OSA nám ale tvrdí, že je to správně podle tabulek," stěžuje si majitel
jednoho sálu v kraji, který si nepřál zveřejnit své jméno. Bojí se totiž
případné represe. Neblahé zkušenosti s tímto člověkem má také Petr Smoček
z Drahotuš. Za rádio a televizi, kterou má ve své restauraci, mu pracovníci
OSA vyměřili částku 48 tisíc korun. "Okamžitě jsem jel za panem Barišem
a chtěl jsem vědět, za co platím. Kolik je za televizi a kolik za rádio.
Ten se se mnou odmítl bavit. Odjel jsem na policii. Po návratu s policisty
se pan Bariš zapřel," popisuje Petr Smoček, který částku nakonec zaplatil.
"Když jsem s OSA uzavřel smlouvu na další rok, platil jsem za to samé
je čtvrtinu ceny," kroutí ale hlavou majitel restaurace. "Někdy
to vypadalo, jako bychom tady na severní Moravě byli předmětem nějaké zvláštní
perzekuce," říká ředitelka ostravského Kulturního domu Nové huti Vlasta
Housková. Tu neustálé problémy v komunikaci s hranickou pobočkou OSA přiměly
hledat alternativní cestu, jak se domoci svých práv: "Připojili jsme
se proto k nově vzniklému Sdružení uživatelů autorských práv."
Sdružení uživatelů autorských práv vzniklo v srpnu roku 2002 a je
jednou z mnoha institucí napříč celou republikou, která se snaží změnit
nerovnoprávný stav, jenž panuje v oblasti autorských práv. "Situace
je už natolik neúnosná, že to podle nás ohrožuje fungování místní kultury,"
říká předseda sdružení a zároveň ředitel Domu kultury Vsetín Milan Kostelník.
Stížnosti na vedoucího hranické pobočky Romana Bariše vykrystalizovaly v iniciativu provozovatelů kulturních zařízení a snahu o jeho odvolání. "Kolektivní vyjednávání je jediná cesta, jak docílit změny," řekla Vlasta Housková. Ochranný svaz autorský je občanské sdružení. Odkud bere právo kontrolovat hudební produkce, případně je zakazovat a inkasovat peníze? Umožňuje mu to autorský zákon a také licence ministerstva kultury, které schvalují stanovy a ceník Ochranného svazu autorského. Ten například určuje, že poplatek ze živého vystoupení se vypočítává z kapacity sálu, a ne z toho, kolik lidí na koncert přišlo a výsledné tržby. "Samozřejmě že všude v Evropě existují organizace, které dbají na ochranu autorských práv, ale rozdíl mezi těmito organizacemi a OSA jsou poplatky přiměřené výsledkům a tržbě z akce," řekla Housková. Housková i ostatní členové Sdružení uživatelů autorských práv, kterých je v současné době dvaadvacet, jsou přesvědčeni, že zásadní problém, který je třeba vyřešit, je rovnoprávná komunikace s představiteli OSA. Bariš ani hranická pobočka OSA se k celé věci nevyjádřili s tím, že nemohou podávat informace. TEREZA GAVLÍKOVÁ, ROMAN HELCL |
| 14.4.2003: Problém je v autorském zákoně, říká Kostelník |
| Vsetín - Sdružení
uživatelů autorských práv, které je složeno především z řad provozovatelů
kulturních domů, je jedním z těch, které systematicky poukazuje na nedokonalost
autorského zákona a problematické fungování Ochranného svazu autorského.
"Současný zákon sice reflektuje evropský potenciál ochrany autorských
práv, ale na druhé straně tuto zákonem řešenou kolektivní správu autorských
práv považujeme za nevhodnou a pro fungování místní kultury za škodlivou,"
říká předseda sdružení Milan Kostelník. * Vaše sdružení funguje od srpna 2002. Čeho se vám zatím podařilo dosáhnout? Sdružení v loňském roce spíše rozšiřovalo členskou základnu. Jde nám o úpravu autorského zákona, zejména jeho části, která se týká kolektivní správy. Současné vztahy mezi uživateli a ochrannými organizacemi nejsou smluvní, ale dominují v nich ochranné organizace. * Jednou z věcí, na kterou členové sdružení poukazovali, byly praktiky a arogance pana Bariše z hranické pobočky OSA. Ano, někteří naši členové nám sdělili své špatné zkušenosti s přístupem a chováním vedoucího hranické pobočky. Já osobně jsem žádné špatné zkušenosti neměl. Je fakt, že přístup pracovníků hranické pobočky k vybírání autorských poplatků byl velmi nekompromisní a kontrolní činnost byla prováděna tak, jako by všichni uživatelé byli zásadně podvodníci. Je také pravda, že problémy, alespoň tady na Moravě, které OSA měla s uživateli autorských práv, zpravidla také vždy vznikaly v regionální působnosti hranické pobočky. Paní Alexandra Wünschová, předsedkyně OSA, byla o problémech s vedoucím hranické pobočky OSA již dříve informována a její přístup k řešení byl zřejmě velice energický. * Jak je to s jeho současným odvoláním? Máte nějaké oficiální informace? Na jednání s předsedkyní Wünschovou jsme byli jenom informováni, že naše připomínky k panu Barišovi jsou vyřešeny. Jak? O tom jsme nebyli oficiálně informováni. Je to samozřejmě v přímé působnosti rozhodnutí paní předsedkyně OSA. Je pravdou, že poslední dokumenty, které jsme z hranické pobočky obdrželi, nebyly panem Barišem jako vedoucím pobočky podepsány. * Co je podle vás základní problém ve fungování OSA? Fungování OSA je věcí autorů, kteří jsou členy tohoto občanského sdružení, jež hájí jejich zájmy. Základní problém nevidíme v této instituci, ale v autorském zákoně, který jí dal příliš velké pravomoci. Nastala situace, kdy zájmová skupina, v tomto případě některých autorů a umělců, si na základě schváleného autorského zákona bez řádných veřejných kontrolních mechanismů může vybrat za užití autorských práv pro své sdružení přes půl miliardy korun. Tato značná suma přichází do soukromých rukou a je třeba si uvědomit, že většina z těchto vybraných prostředků pochází z veřejných zdrojů měst a obcí, krajů a státu, které celý systém kultury dotují. TEREZA GAVLÍKOVÁ |
| 14.4.2003: Bariše zastoupila družka |
| Hranice - Jméno Romana Bariše, dlouholetého
ředitele severomoravské pobočky Ochranného svazu autorského, se pro řadu
provozovatelů kulturních zařízení stalo noční můrou. Pověstnou se již stala
Barišova věta o tom, že poplatky za užívání hudebních děl by měli platit
i trampové halekající někde v lese, či nápad, že poplatky za veřejnou produkci
by měli platit také řidiči autobusů za svá rádia. Letité spory a tahanice,
stovky stížností na aroganci a svévoli Bariše, které ze severní Moravy putovaly
na pražské ústředí Ochranného svazu autorského, jako by však narážely na
neproniknutelnou zeď loajality ze strany bývalého předsedy OSA Josefa
Slaniny, který na svého podřízeného nedal dopustit. "Je fakt, že
kontrolní činnost byla prováděna tak, jako by všichni uživatelé byli zásadně
podvodníci," říká předseda Sdružení uživatelů autorských práv Milan
Kostelník ."S panem Barišem se nebylo možné na ničem domluvit,"
potvrzuje Vlasta Housková z ostravského Kulturního domu Nové huti. Organizátor
kulturního festivalu Rockové Hranice Václav Vlasák má podobné zkušenosti:
"Tento člověk používal zastrašovací praktiky
policejního státu. Poslal na mě hospodářskou kriminálku. Kvůli němu
jsem téměř přestal provozovat kulturní akce." Problémy však byly mnohem
závažnější. Prvotní stanovení nepřiměřeně vysokých poplatků a jejich následné
snížení, pokud došlo k osobnímu jednání s Romanem Barišem, bylo podle provozovatelů
obvyklé. Stejně jako fakt, že Bariš své podřízené kontrolory neinformoval
o došlých platbách, z nichž pro ně měly vyplývat nároky na provize. "Situace
byla skutečně neúnosná, a proto když se změnilo vedení Ochranného svazu
autorského a předsedu Slaninu
vystřídala Alexandra Wünschová-Pujmanová,
byl jeden z problémů, který jsme s ní řešili, odvolání Romana Bariše,"
říká Kostelník. Jednání zástupců Sdružení uživatelů autorských práv s ředitelkou
Ochranného svazu autorského vedlo prozatím k tomu, že Romana Bariše zastoupila
Alena Polášková. "Je to absurdní. Pana Bariše
zastoupila jeho životní družka. Domnívám
se, že až se situace trochu uklidní, vše začne znovu," obává se Vlasák.
TEREZA GAVLÍKOVÁ, ROMAN HELCL |
|
Poznámky: |
| Související téma: | tisk o OSA | přehled událostí | |
| §§ | § | §§ | Jiří Hradec www.jirihradec.cz www.jirihradec.com |